Bolivia Wara Wara v Minoru

Minor měl dnes pro všechny kávomily připravený vánoční dárek: Bolivia Wara Wara III, 2009 Cup of Excellence #16 (praženo v La Bohéme Café) připravenou jako espresso. Kvalitě této kávy odpovídá i její cena (2,50 korun za gram, přičemž většina káv od Doubleshot.cz stojí 1 korunu za gram). 

Takhle vypadá správně připravené espresso. A ještě líp to chutnalo.

Odborně a s nejvyšší péčí připravené espresso stálo 40 korun a ještě jsem jako pozornost dostal ochutnávku filtrované Nicaraguy. Espresso mělo krásnou hustou cremu s náznakem tygřích pruhů a ještě lépe vonělo a chutnalo. Pravda, Red Brick Espresso od Square Mile Coffee bylo o něco výraznější, ale i tak tahle káva rozhodně stála za ochutnání. 

Taky jsem si chtěl koupit láhev kávového piva (spolupráce Doubleshot.cz a minipivovaru Ujkovice), které jsem včera ochutnal točené ve Spolku, ale do Minoru pivo nedorazilo a ve Spolku lahvové neměli. Asi ho někdo vypil už cestou.

A abych nezapomněl, ráno jsem se na snídani stavil do čerstvě otevřeného pasta baru Cattani. Espresso bylo celkem fajn (správná velikost a dalo se vypít i bez mléka a cukru), ze zákusků měli jen tiramisu, ale zato domácí a moc dobré, akorát by mohlo mít kávovější chuť. Vzhledem k tomu, že otvírají už v osm ráno, doufám, že snídaňovou nabídku časem rozšíří.

Cyklozměny v brněnských ulicích

Brno na kole vydalo článek o cyklozměnách v brněnských ulicích. Je jich celkem šest, dvě pozitivní, dvě nepromyšlené a dvě negativní.

Obousměrný cyklistický provoz v jednosměrné ulici Rybníček a několik stojanů u FSS je určitě fajn, ale radost  může zkazit špatná dostupnost těchto míst na kole. Ke stojanům u FSS se na kole nesmí (v ulici Joštova je zákaz vjezdu, ale já ho hrdě porušuju) a Rybníček měl být součástí trasy X131, na které mezitím přibyly další dvě jednosměrky bez protiběžných cyklopruhů. Přesto děkujeme.

Nepromyšlené změny nechám stranou (a pak že je na cyklodopravu málo peněz) a přejdu k promarněným šancím. Rozšířený most na Vídeňské není pro cyklisty dost široký a studenti do technologického parku na kole stejně nejezdí (myslí si město Brno, zdravíme!). Škoda. Nebylo by krásné, kdyby projektanti museli do rekonstrukcí komunikací povinně zahrnout i úpravy pro cyklodopravu?

Abych vám trochu zvednul náladu, koukněte se na Fixed Beer Brno. Jsou tam krásný fixy a občas se tam objeví i nějaká ta pozvánka na cykloakci.

K dobrým zprávám (pro fixed gear komunitu určitě, co na to řeknou fanoušci artových filmů je otázkou) patří i chystaný film s messengerskou tématikou Premium Rush. Koukněte na trailer. Fixed gear. No breaks. Can't stop. Don't want to, either. No není to krása?

A pokud chcete vidět, jak začnu jezdit, až mě řidiči opravdu naštvou (dneska jsem dvakrát nedostal přednost, takže celkem pohoda), koukněte na tohle a tohle video.

Černoška končí. Po 19 letech.

Známá brněnská kavárna a prodejna kávy známá jako Černoška podle informací vlivného zpravodajského serveru končí. Škoda. Ve své době to bylo jedno z mála míst, kde se v Brně dala sehnat (relativně) čerstvá a (relativně) dobrá zrnková káva. Vybrat jste si mohli podle země původu, takže se nejednalo o klasické jednodruhovky. Kávu tam prodávali na váhu a na přání vám ji namleli.

V době, kdy jsem ještě neměl mlýnek, to byla fajn služba. Nevýhodou ale bylo, že se nedala nastavit hrubost mletí. Když sem dostal svůj první mlýnek (klasický mosazný vyrobený v Albánii), kupoval jsem si tam zrnkovou kávu. Pak jsem si jednou na Coffeeright koupil nějakou docela drahou jednodruhovku od La Bohéme Café (myslím, že to byla nějaká Etiopie) a poznal úplně jiný rozměr. Káva od Černošky mi chutnala, ale ta od La Bohéme Café byla mnohem komplexnější, snoubily se v ní různé příchuti a krásně voněla. Byla lepší. Od té doby jsem si tam už kupoval kávu málokdy.

Pokud se chcete do Černošky ještě podívat (sídlí dole na Kounicově ulici), máte prý čas do konce roku. Já se tam stavím nejen z nostalgických důvodů, ale také abych viděl, jestli a jak se moje vnímání kávy posunulo.

Update: Černoška se prý zavírat nebude.

Mezzanine v pondělí oslaví narozeniny

Dnes jen krátce. Kavárna Mezzanine bude v pondělí slavit narozeniny (bohužel nevím kolikáté, ale to je celkem jedno). Dlouhodobě si drží vysoký standart (káva, zákusky a všechno ostatní) a neznám jinou kavárnu, kde si můžete dát portugalské espresso zvané bica, ke kterému dostanete tyčinku skořice, kterou si kávu zamícháte a získáte tak jemně skořicovou příchuť. Připraven je bohatý kávový a hudební program, další informace najdete tady.

A jen tak mimochodem: kluci z Doubleshot.cz se byli podívat v Etiopii a nafotili tam spoustu krásných fotek.

Nadějný rozjezd bistra Franz

Když se na jednom z nejkrásnějších secesních domů na ulici Veveří objevila cedule bistro Franz, zpozorněl jsem. Minulý týden už skrz výlohu svítil krásný barevný bar a v pozadí byla vidět dvoupáková espresso mašina. Bistro Franz včera otevřelo a dnes ráno jsem se tam byl nasnídat.

Bistro Franz z protějšího chodníku. Secesní krása je malinko nahoře.

Na první pohled bylo vidět, že podnik je úplně nový. Design interiéru vypadá moc pěkně, do barevného secesního domu hezky zapadá a je vidět, že majitelé o něm přemýšleli. Prostoru vládne barevně pruhovaný a podsvícený bar, se kterým kontrastuje nenamalovaný strop a stěna. Té by ale slušela nějaká velkoformátová fotografie. Trochu problematické je rozložení stolů a židlí. Interiér je zatím nezabydlený, ale to se snad časem usadí. A pokud si dobře vzpomínám, nehraje tam žádná hudba, což celkem sedí k puristické Avii, ale do Franze by se podle mě nějaká hudba hodila (ale prosím hlavně žádné rádio, snad kromě rádia Wave).

Barevný interiér kontrastuje se strohou stěnou.

Objednal jsem si čokoládovo karamelový dort a espresso. Koláč byl hodně hutný a korpus se vidličkou velmi špatně krájel, ale chuťově byl celkem slušný. Při objednávce espressa se mě slečna pro jistotu zeptala, jestli ho chci klasické malé, nebo velké. Mladý barista byl právě školen zkušenějším kolegou, ale espresso zvládl velmi dobře. Objem byl v pořádku, crema sice malinko řidší, ale vůně a chuť s výraznými tóny oříšků a hořké čokolády. Škoda, že v chuti nebyla téměř žádná kyselost.

Dortík a espresso. Vodovoda až na požádání.

V kavárně používají na zakázku míchanou espresso směs od Mamacoffee s fairtrade certifikací. Nepříjemné je, že ke kávě není automaticky podávána malá sklenička vodovody a nikde nejsou připraveny skleničky a džbány, ale na požádání jsem vodovodu dostal. Dalším negativem byla absence ubrousku.

Nápojový lístek. Líbí se mi správné názvy u kávových nápojů.

Na bistru Franz je každopádně vidět, že majitelům na podniku záleží. Důraz kladou na kvalitu obsluhy a na kvalitu surovin. Nejen nadprůměrná káva z české pražírny, ale také ostatní potraviny, zeleninu mají v biokvalitě a záležet si dávají i na všem ostatním. Aha, zatím jsem nezmínil, že se tam celý den vaří, ráno mají velký výběr snídaní a přes poledne obědové menu s polévkou a výběrem tří jídel. Aha, vlastně jsem to nezmínil proto, že tohle je blog o kafi. No co už, točí Bernarda, aspoň jedno jídlo denně je vegetariánské a k dispozici je i veganské sojové mléko.

Pohled na Veveří. Ha, F. H. Prager cider!

Při odchodu se mě pan majitel ptal, jak mi chutnalo a ochotně si vyslechl těch několik drobností, které mi úplně neseděly. Nejdůležitější ale je, že na to, že byl podnik otevřený teprve druhý den, si vede velice dobře. Těším se, jak to tam bude vypadat třeba za měsíc, snad jim počáteční nadšení vydrží! Už jste se v novém bistru Franz byli podívat? Pokud ano, napiště do komentářů, jak se vám tam líbí a jak vám tam chutná. Držím jim palce.

Změna majitele v kavárně Sausalito.

 O kus dál směrem na českou změnila majitele kavárna Sausalito. Tam se vypravím někdy příště.

Bývalý Vegetarian (ne ten týpek, ale obchod).

 

A ještě o kus níž se něco děje v prostoru, kde dřív sídlila vegetariánská prodejna Vegetarian. Zatím tam stojí červené skeletové židle a podle neověřených informací tam bude další kavárna. Uvidíme. Každopádně Veveří žije!

Budoucí nová kavárna? Nechme se překvapit!

O kavárnách na Rádiu Wave

Každý pátek si na ČRo Rádio Wave můžete poslechnout zajímavou gastronomickou rubriku Ve vlastní šťávě. Dneska si její autor Michal "Rachad" Hromas posvítil na kavárny. Příspěvek si můžete přečíst, nebo poslechnout.

V Brně (a myslím, že i v Praze a možná i v dalších městech) se v poslední době vyrojilo opravdu hodně kaváren. Popravdě je mi tak nějak jedno, kolik. Důležité je, že alespoň část z nich jsou kavárny dobré a některé jsou dokonce skvělé a na českém kavárenském trhu velmi inovativní. A to je podle mě to nejdůležitější.

Takže jen ať podnikatelé (a vlastně i kdokoliv jiný) kavárny otvírá. Když to nový kavárník bude myslet s kávou vážně a nebude svoji kavárnu považovat jen za zdroj jednoduše vydělaných peněz, rád k němu na kafe přijdu.

Rozhovor s Jardou Tučkem z Doubleshot.cz

Jarda "Barista" Tuček je spolu s Jardou "Pražičem" Hrstkou zakladatel podle mě nejlepší české pražírny kávy Doubleshot.cz. Než se z Doubleshotu stala pražírna, provozovali oba Jardové na stejné adrese blog, kam psali o svých cestách za kávou.

Tady si můžete přečíst rozhovor s Jardou Tučkem. Pro milovníka výběrové kávy to popravdě není moc příjemné čtení. Ale rozhodně to je zajímavý pohled člověka, který toho o kávě a jejím pěstování ví opravdu hodně. Můžeme jen doufat, že se nepříznivé prognózy nenaplní.

Londýnská espressa v Mitte

V Café Mitte začal v pondělí Týden anglických pražíren. Jako první byla na mlýnku Tapped and Packed Awesome Espresso Blend pražená v Hasbean Coffee pro kavárnu Tapped and Packed. Správná příprava a servis je v Mitte naštěstí samozřejmostí, takže k samotnému espressu. Už při servírování mě barista upozornil, že chuť je opravdu výrazně kyselá a měl pravdu. Acidita je u tohoto espressa velmi výrazná, ale naštěstí nepřekračuje hranici, kdy už by se nedalo pít. Každopádně pro někoho, kdo je zvyklý na italské tmavě pražené espresso směsi s hořkou chutí, může být Tapped and Packed šokující zážitek.

V úterý jsem se do Mitte dostal až večer, takže jsem byl trochu nervózní, jestli na mě Rouge Espresso z pražírny Union ještě zbyde. Měl jsem štěstí, dostal jsem poslední dávku a zákazník po mě odešel s nepořízenou. Naštěstí pro něj bude výborné Rouge Espresso na mlýnku ještě v sobotu. Chuť byla rozhodně vyváženější než u Tapped and Packed Espressa, acidita byla také výrazná, ale kromě ní byla v chuti cítit i nějaká ta sladkost a šťavnatost. Aspoň mi to tak přišlo.

Ve čtvrtek byla na mlýnku směs od Square Mile Coffee nazvaná Red Brick Seasonal Espresso. Popravdě zatím jedno z nejlepších espress, které jsem ochutnal. Parádní tmavá crema a komplexní chuť obsahující jak přiměřenou aciditu, tak ovocnou sladkost. Opravdová lahůdka.

V pátek jsem ochutnal East Espresso Blend od Nude Espresso, ale žádná sláva to nebyla, obzvlášť při srovnání se čtvrtkem. Uniformní tmavě pražená směs s nahořklou chutí. Bylo to dost podobné italským espresso směsím od velkých pražíren typu Illy.

Víc jsem toho bohužel ochutnat nestihnul. Další informace o této akci najdete tady.

Týden anglických pražíren v Mitte

Aktualizováno: Café Mitte si připravilo další lahůdku: od 21. do 27. listopadu se můžete těšit na ochutnávku káv z několika anglických pražíren. Káv bude pět (Rouge Espresso bude na mlýnku dva dny) z pěti různých podniků. Jmenuje se to Týden anglických pražíren! A co nás čeká?

Pondělí (21. listopadu)
Tapped and Packed Awesome Espresso Blend
Kavárna: Tapped and Packed
Pražírna: Hasbean Coffee
Složení: 60 % Nicaraguan Limoncillo Washed, 20% Nicaraguan Limoncillo Natural, 20% Pacamara

Úterý (22. listopadu)
Rouge Espresso
Kavárna: Taylor Saint Baristas
Pražírna: Union Hand Roasted Coffee
Složení: 25% Finca Santa Emiliana, 37,5% Puente Tarrazu, 37,5% Candelaria
Popis: Aroma třešní a vanilky, v šálku pak zralé švestky zakončené chutí granoly.

Čtvrtek (24. listopadu)
Red Brick Seasonal Espresso
Kavárna: Kaffeine
Pražírna: Square Mile Coffee
Složení: 50% San Juan Bosco (El Salvador), 25% COMSA Cooperative (Honduras), 25% Rivense del Cerro (Costa Rica)
Popis: Květinová vůně růží a malin, v chuti pak kokos, sladká marmeláda spolu s tóny třešní, limety a červených jablek. Ve spojení s mlékem vynikne hlavně kokos přecházející v chuť mléčné čokolády.

Pátek (25. listopadu)
East espresso Blend
Kavárna: Nude Espresso
Pražírna: Nude Espresso
Složení: 3 utajené druhy arabiky
Popis: Bohaté aroma hořké čokolády, letní tóny zralého ovoce, hladké máslové tělo.

Sobota (26. listopadu)
Rouge Espresso
Kavárna: Taylor Saint Baristas
Pražírna: Union Hand Roasted Coffee
Složení: 25% Finca Santa Emiliana, 37,5% Puente Tarrazu, 37,5% Candelaria
Popis: Aroma třešní a vanilky, v šálku pak zralé švestky zakončené chutí granoly.

Jak vidíte, tentokrát je kávový týden zaměřený na espresso směsi. Většina z nich jsou běžné blendy, ale Tapped and Packed Awesome Espresso je připravena speciálně pro kavárnu Tapped and Packed. Aby to milovníkům jednodruhovek nebylo líto, po celý týden bude na french pressu Finca San Bernardo, Guatemala, Cup of Excellence 2011 z pražírny Monmouth Coffee Company.

Celý týden: Finca San Bernardo
Země původu: Guatemala
Odrůda: Catuai a Bourbon
Tento kávový lot byl vypěstován speciálně pro soutěž Cup of Excellence. Káva byla zpracována mokrou metodou a následně byla usušena na slunci na afrických postelích. Má příjemnou marmeládovou aciditu a v chuti tropické, kořeněné ovoce.

Espresso směsi můžete ochutnat každý den od 13 hodin až do vyprodání, Guaemalu po celý den. Espresso bude za 40 korun, cappuccino za 47, cafe latte za 55 a french press 67 korun.

A jak tahle akce vznikla? Provozní z Mitte si udělal výlet do Londýna a kromě kaváren navštívil i pražírny. Výsledkem je kávový maraton. Těšíte se stejně, jako já?

(zdroj: Café Mitte)

Al Cafetero a CupUp Coffee

Do Al Cafetera, jedné z nejlepších českých kaváren, jsem se chystal už dlouho. Bohužel mají o víkendu zavřeno, takže jsem se tam dostal až minulý týden, kdy jsem jel do Prahy na sestřinu promoci. A protože je nedaleko nová kavárna CupUp Coffee, podívali jsme se i tam.

Takhle vypadá povedené espresso z CupUp Coffee.

CupUp Coffee bylo otevřeno nedávno a nenajdete tam žádné alternativní způsoby přípravy kávy, všechny kávové nápoje jsou založeny na espressu. Ale espresso tam umí opravdu dobře. Čerstvé mletí, správný objem, pěkná crema a výrazná chuť, to je v CupUp Coffee samozřejmostí. Kromě správného způsobu přípravy na to má vliv i použitá káva - podzimní Tam Dem espresso směs z Doubleshot.cz. A pravděpodobně i kvalitní kávovar La Marzocco.

Vodovoda v CupUp aneb natoč si sám.

Za zmínku stojí vodovoda - hosté si ji mohou sami natočit, na baru jsou skleničky a kohoutek. Tohle řešení je fajn, s vodou nemusíte nikoho otravovat a brání to zbytečnému plýtvání. Na druhou stranu by mě malá sklenička vody ke kávě potěšila - ne proto, že bych byl líný si ji natočit sám, ale kvůli kávové osvětě. Mnoho lidí netuší, že trochu vody ke kávě patří.

Kvalitní kávovar - podmínka dobrého espressa.

Nakonec jsme si dali i panini s gorgonzolou a hruškou, zajímavá a moc dobrá kombinace. Dát si můžete i domácí zákusky. Ke kvalitě této kavárny přispívá i obsluha, která je milá a ochotná.

Krásný porcelán a ještě krásnější vacuum pot.

Al Cafetero, to je trochu jiný přístup ke kávě. Zaměřili se tam na alternativní techniky přípravy výběrové kávy a nedělají žádné kompromisy, což samozřejmě nemusí každému sedět. Na cukr a na mléko zapomeňte. Teda když byste hezky poprosili, asi by vám ho pan kavárník dal, ale s patřičným výkladem, proč pít kávu neochucenou - já to každopádně nezkoušel. Pokud si dáte kávu ve vacuum potu, kterým je tahle kavárna proslavená (pokud si dobře vzpomínám, byla to první česká kavárna kde ho měli), dostane se vám zevrubného výkladu o kávě tak jako tak. Ale stojí to za to, pan majitel svému řemeslu rozumí víc než dobře. Dále si můžete dát i french press, překápko a dokonce i aeropress (článek o tomhle malém plastovém kávovaru se chystám napsat v nejbližší době, zatím každý den testuji).

Jediná věc, kterou nehodnotím úplně pozitivně, je prostředí. V Al Cafeteru je to malé a tmavé, na můj vkus až moc. Na druhou stranu to ale působí celkem útulně. Zákusky ani jiné dobroty jsme nevyzkoušeli (snídaňová nabídka je ale velmi bohatá). Ale zato jsme večer ochutnali kávové pivo z produkce Doubleshot.cz a minipivovaru Ujkovice. Původně jsme na něj šli do CupUp, protože jsem myslel, že ho tam mají točené. Spletl jsem se (točené měli v Můj šálek kávy) a už to vypadalo bledě, ale barista z CupUp nám při odchodu prozradil, že ještě pár lahví mají v Al Cafeteru. Pivo je černé, nefiltrované a stupňovitost má 13°. Chutná zpočátku jako silné tmavé pivo, ale po chvíli najede výrazná kávová dochuť (pivo je ochuceno Etiopií Kebado) a nakonec skoro jako by člověk pil perlivou ledovou kávu. Zážitek.

Špatné vyhlídky na rozvoj brněnské cyklodopravy

Pokud v Brně jezdíte na kole delší dobu, mohli jste si během posledních let všimnout drobného rozvoje cyklistické infrastruktury ve městě. Přibyly cyklostezky, cyklopruhy a vyhrazená místa na křižovatkách. Podle mého pozorování (do práce jezdím na kole každý den) se opravdu potvrdilo, že když se cyklistům vyjde vstříc, v ulicích jich přibude. Taky řidiči si na cyklisty začali zvykat (že na křižovatce nedostanu přednost už je spíš výjimkou).

Bohužel se zdá, že město v nejbližší době rozvoj městské cyklistiky omezí na minimum. Dan Bárta a Jiři Jedlička z občanského sdružení Brno na kole poslali náměstkovi primátora Robertu Kotzianovi dopis s několika dotazy (a pozváním na cestu do práce na kole) a podle odpovědí to pro nás nevypadá moc dobře. Stojany v okolí pěší zóny v centru místo toho aby byla konečně zprůjezdněna i přes den a cyklopruh na Kounicově, u kterého se ale zatím neví, kdy vznikne. Nic moc.

Legálně se dá přes náměstí Svobody projet jen od 17 do 9 hodin. Pokud se mimo tuto dobu chcete dostat například z nádraží na Českou, musíte pěší zónu objet buď po Husově, kde je poměrně prudký kopec a velký provoz, nebo se proplést jednosměrkami kolem Malinovského náměstí. Ani jedna varianta není pohodlná ani výhodná. Když přes Svoboďák můžou jezdit šaliny a taxíky, měli by i cyklisté. Přiznávám, že já tam jezdím i přes zákaz a pokutu jsem zatím nedostal.

Kávová Kutná Hora: Kozí plácek a sv. Juda Tadeáš

Od roku 2009, kdy jsem si objevil kavárnu Na Kozím plácku, jezdím do Kutné Hory dost často. Někdy jen na chvíli, v létě na několik dní. Naposledy jsem tam byl minulý víkend a Kozí plácek jsem samozřejmě nevynechal. Navíc jsem se byl podívat i v novější kavárně U sv. Judy Tadeáše.

Cedule na horní ulici zve na Kozí plácek.

Kavárna je útulná už při pohledu zvenku.

Kavárna Na Kozím plácku vznikla v době, kdy na tom česká kávová kultura byla mnohem hůř, než dnes. Určitě dobře znáte presíčko s mlíkem, piccolo, turka do skla nebo capuchino (nebo dokonce kapučíno!) s mléčnou pěnou do koupele. V mnoha restauracích, ale co hůř, i v mnoha kavárnách, je to tak bohužel dodnes. Pravděpodobnost, že po objednání espressa dostanete opravdové espresso, je však dnes naštěstí mnohem větší, než dřív. Nebo jsem moc velký optimista?

Siphon bar s připravenými vacuum poty.

Kozí plácek je ale úplně jiný případ. Espresso tam totiž nedostanete. Koncept kavárny je postaven na výběrové kávě připravené buď ve vacuum potu, nebo ve french pressu. Dříve byla na lístku jen káva od La Bohéme Café, dnes si můžete objednat i něco od Doubleshot.cz. A s kávou to na Kozím plácku myslí opravdu vážně - viz strana 28!

Kávový lístek.

Zatím jsem se tam nesetkal s vyloženě špatně připravenou kávou, obsluha je proškolená a kávu a další produkty dokáže dobře nabídnout. Barista, který bsluhoval tento víkend, nějaké rodině popisoval rozdíl mezi french pressem a vacuum potem a byla radost ho poslouchat, čirá kávová osvěta. Kávový lístek byl dříve součástí (ručně šitého!) menu, ale před nějakou dobou ho majitelé osamostatnili, asi aby dokázali pružněji reagovat na změny nabízené kávy. U každé kávy je podrobný popis včetně odrůdy a zpracování.

Detailní popis jednotlivých káv.

A tohle je výsledek. Dort!

Objednal jsem si brazilskou Fazenda Lagola, kterou jsem předtím ještě nepil. Tělo této kávy bylo na můj vkus dost výrazné s převažující chutí hořké čokolády a oříšků, ale celkově mi chutnala moc. A taky jsem si dal (vynikající) dort. Škoda, že jsem automaticky ke kávě dostal mléko (neobjednal jsem si ho), ale musel jsem si říct o sklenku vodovody.

Vybaveno stylovým nábytkem a doplňky.

Tyhle drobnosti ale Kozímu plácku rád odpustím, protože se tam zkrátka cítím jako doma, ať už to znamená cokoliv. (V tomto případě to znamená nádherně zrekonstruovaný malý domeček v centru Kutné Hory vybavený pečlivě vybranými kousky nábytku, kde kávu servírují v ruční keramice na ručně šitém prostírání!) Taky tam mají výborné mojito, ale to jen tak na okraj.

Další kutnohorská kavárna: U sv. Judy Tadeáše.

To ale ještě nebyl konec výletu. Další navštíveníhodná kavárna se jmenuje U sv. Judy Tadeáše. Funguje asi půl roku, ale už teď ji najdete na Scuk.cz - s recenzí souhlasím. Prostředí sice není tak útulné, jako na Kozím plácku, ale i tak se tam vysedává příjemně. Obsluha je milá, ráda vyjde vstříc a poradí. Jídla, jejichž nabídka se průběžně mění, jsou domácí, čerstvá a jednoduchá - přesně tak to mám rád. Ovšem ta káva to dost kazí. Piazza d'Oro nepatří k tomu nejlepšímu a obsluha tomu moc nepomáhá. V létě jsem po objednávce espressa dostal klasicky přepálené überlungo, takže cítit byla jen hořkost a málem jsem se v něm utopil. Kdy už se naučím tyhle nepodařené pokusy o espresso vracet?

Denní nabídka se mění, piccolo bohužel zůstává.

Prostředí je poněkud puristické, ale sedí se tam dobře.

A zde kavárenské jídlo. Esteticky a chuťově výborné.

Tentokrát jsem si tedy dal raději bruschettu s grilovanými rajčaty a česnekem. Za 49 korun perfektní lehký brunch. Samozřejmostí jsou moc dobré domácí zákusky všeho druhu. Pokud se tedy do Kutné Hory pojedete podívat, doporučuji oběd u Tadeáše (mají také širokou nabídku vín) a kávu a zákusek na Kozím plácku.

Stumptown coffee v café Mitte

Pokud toužíte ochutnat kávu z jedné z nejlepších světových pražíren, v Brně máte tento týden šanci. Café Mitte si připravilo ochutnávku tří káv z produkce americké pražírny Stumptown Coffee. Každá káva bude k ochutnání jeden den od 14 hodin, k dispozici je jen 350 gramů od každého druhu. Espresso bude za 40 korun, cappuccino za 47 korun a caffe latte za 55 korun. Cena za french press, který bych v tomto případě doporučil, zatím není zveřejněna. bude 67 korun.

Pondělí 24. října: Kenya Kangunu (Gran Cru)

• nadmořská výška: 1750 m n. m.
• odrůda: SL28 a SL34 (!)
• metoda: promytá
• příjemná vůně kardamonu, v chuti zralý černý rybíz, rozinky a ostružiny

Úterý 25. října: Costa Rica Torres

• nadmořská výška: 1550 m n. m.
• odrůda: Villalobos (!)
• metoda: suchá
• medové, květinové aroma, chutná po višních a hroznech se sladkou dochutí hnědého cukru

Čtvrtek 27. října: Honduras San Vincente

• nadmořská výška: 1500 - 1650 m n.m.
• odrůda: Pacas, Bourbon, Catuai
• metoda: promytá
• zajímavá vůně eukalyptu a vanilky, v šálku šťavnaté sladké tělo, tóny hroznů a ořechů.

Stumptown Coffee byla založena v roce 1999 v Portlandu a pobočky má i v Seattlu a v New Yorku (odtud bude káva v Mitte). Stumptown Coffee je spolu s Intelligentsia Coffee & Tea (Chicago) a Counter Culture Coffee (North Carolina) považována za zakladatele takzvané third wave of coffee. Toto hnutí pomohlo změnit vnímání kávy ve Spojených státech a postupně i v dalších částech světa. Se třetí kávovou vlnou si můžete spojit především pojem výběrová káva. Plody kávovníku už nejsou brány jako pouhá surovina prodávaná po tunách na burze, u které známe přinejlepším zemi původu, ale většinou ani to ne.

Zásadní jsou pro výběrovou kávu informace o původu - nejen země, ale konkrétní farma a dokonce konkrétní místo (kterému se říká microlot), kde káva rostla, zrála a kde byla sklizena. Kvalitu výběrové kávy ovlivňuje také sběr pouze zralých třešní a metoda zpracování (promytá, suchá, honey). A samozřejmě záleží i na konkrétní odrůdě kávovníku. V Brně budeme moci ochutnat i odrůdy SL28, SL34 (SL je zkratka pro Scott Laboratories, kde byly tyto kávovníky vyšlechtěny z původních afrických odrůd) a odrůdu Villalobos (která je velmi odolná a může tak pomalu zrát ve velké nadmořské výšce), což je opravdový kávový svátek.

Pro třetí kávovou vlnu je typický i nový přístup k farmářům, se kterými je jednáno jako s rovnocennými partnery (což dřív bylo spíš vzácností) a za kvalitní kávu jsou adekvátně zaplaceni. Například Doubleshot.cz a farmář Graciano Cruz tvrdí, že pro farmáře je model direct trade mnohem výhodnější, než fair trade. Pokud se do Mitte tento týden vypravíte, čekejte to nejlepší kafe!

Doplněno! Novinky v Mitte a v Coffee Fusion

Café Mitte zavádí Coffee Days: každou středu jsou všechny kávy k dostání s 15% slevou. První Coffee Day je dnes. Podle mých výpočtů nás tak espresso vyjde na 30 korun, cappuccino na 36 korun a hlavně french press na 53 korun.

Michal Kocman z Coffee Fusion má dnes na mlýnku Los Lajones Yellow Catuai a Cattura, prvotřídní kávu od Graciana Cruze praženou v Doubleshotu. V nabídce jsou dva druhy podle způsobu zpracování na farmě. Můžete si vybrat buď klasické suché zpracování, nebo honey metodu. Ideální šance srovnat, jak způsob sušení ovlivňuje chuť výsledného nápoje.

Update: Café Mitte je opravdu jedna z nejprogresivnějších brněnských kaváren. Po ochutnávce kávy ze Squaremile Coffee a z Has Bean Coffee jsou pro nás připraveny Costa Rica, Kenya a Honduras od amerických Stumptown Coffee Roasters, další z předních světových pražíren. Pak by mohl být na řadě Tim Wendelboe. Bližší informace brzy!

Zdroj: http://www.facebook.com/cafemitte

Cesta za kávou do Belgie

Před jakýmkoliv výletem se vždycky snažím zjistit, jestli se po cestě, nebo v cíli dá narazit na dobrou kavárnu nebo pražírnu (Scuk.cz mapuje i zahraniční dobroty, "best coffee in..." zadané do googlu také funguje). Samozřejmě to není jediný cíl cesty, ale postupně u mě získal na důležitosti (moje okolí to kubodivu celkem chápe, aspoň mi to tak připadá). Když jsem se tedy rozhodnul letos v květnu navštívit kamaráda, který byl na studijním pobytu v belgickém Oostende, kavárny jsem nemohl vynechat.

Grote Markt, hlavní turistické náměstí v Bruselu.

Oblíbená je belgická čokoláda a pivo, ale jak je na tom belgická kávová scéna? Podle letmého průzkumu na internetu nic moc. A první espresso podle toho taky dopadlo. Dal jsem si ho v Le Café de Bruxelles přímo na hlavním bruselském (turistickém) náměstí Grote Markt. Objem nápoje byl bohužel příliš velký (více než polovina šálku na cappuccino), crema bledé barvy se rychle rozpadala. Nezachránila to ani chuť, která byla hořká bez jakýchkoliv detailů. Tak jsem si spravil chuť vaflí, která patří mezi další typicky belgické dobroty (stejně jako hranolky, které prý byly v Belgii vynalezeny, kdybyste to, stejně jako já, nevěděli).

Le Café de Bruxelle - kafe nic moc, ale výhled na náměstí fajn.

Další kavárna byla sázka na jistotu už podle jména. Blomqvists Espresso Bar. Severská kávová scéna v Bruselu, na stěně mapa Skandinávie a když si objednáte espresso, dostanete espresso na té nejvyšší úrovni. V malé skleničce, s krásně tygrovanou cremou. Alternativní způsoby přípravy tady ale nehledejte, menu je jednoduché, v nabídce jsou jen kávové nápoje odvozené od espressa, čaje a další nápoje. Vyzkoušel jsem i zapečenou ciabattu s kozím sýrem, sušenými rajčaty a medem a byla výborná. Blomqvists je zajímavý podnik, tvoří ho jedna vzdušná místnost s velmi vysokým stropem a velkou prosklenou přední stěnou. Byl jsem tam brzo odpoledne, to byl uvnitř ještě celkem klid, jen na zahrádce před výlohou už bylo celkem živo. Espresso Bar rozhodně stojí za návštěvu.

Espresso je v Blomqvists zážitek.

Na další podnik jsem narazil čirou náhodou při toulání se Brugami. Bohužel se mi ho ani po usilovném hledání nepodařilo na internetu najít. Espresso tam bylo fajn, dokonce jsem si mohl vybrat z několika jednodruhovek. Barista mi potom řekl, že jeho rodina vlastní malou pražírnu.

Brusel.

Při další návštěvě Belgie se pokusím najít další zajímavé kavárny. A ještě poznámka na závěr (abych mohl použít i štítek kolo): v Belgii se jezdí na kole hodně a v Bruselu mají výborný systém půjčování kol. Pokud se vám nebude chtít chodit pěšky, půjčte si kolo, dojet se dá téměř všude.

Další fotky z Belgie.

Týden kávy s hořkou dochutí

Na Týden kávy Brno 2011, pořádaný občanským sdružením Kulturárium, jsem se dost těšil. Popravdě jsem toho nakonec moc nestihl. Zapojilo se několik desítek kaváren s různým programem. Někde byla káva za akční ceny, jinde měli připravený kulturní program, nebo kávové speciality. Na trhu pražíren se představilo pět českých pražíren (Doubleshot, La Bohéme Café, Caffé del Saggio, Henri a Yakima). Součástí programu bylo i několik přednášek a workshopů a velká kávová hra v ulicích Brna. Parádní akce až na jednu věc, ke které se dostanu na konci.

Nenechal jsem si ujít kávové speciality v Café Mitte. V úterý byla na mlýnku Costa Rica Herbazu, honey process pražená v britské pražírně Has Bean Coffee a ve čtvrtek Guatemala Tzampetey, bourbon, promytá, pražená v britské Square Mile Coffee. Obě kávy byly nabízeny jako espresso, cappuccino, cafe latte a do french pressu. Kazit si tyhle lahůdky mlékem jsem rozhodně nehodlal a vzhledem k tomu, že se jedná o jednodruhovou a výběrovou kávu, dal jsem si ji do french pressu. Obě byly vynikající, sladké a ovocné s jemnou aciditou. Ale když to srovnám s Etiopií Hunkute od Tima Wendelboea, norská pražírna jasně vede.

Zklamáním byla návštěva kavárny Gaviota v Moravské zemské knihovně. U páky měl být "hostující profesionální barista z Gaviota café lounge v Praze!" (opravdu to v programu bylo s ! a nechávám stranou, že profesionální barista by měl být v kavárně stále), takže jsem si objednal espresso a dostal jsem bazén. Těžko říct, jestli se spletla slečna, která objednávku přijala, nebo pan profesionální barista. Chuťově to naštěstí nebylo tak hrozné (čti dalo se to vypít). Přitom tam obvykle objem espressa dodržují. No nic.

A teď k tomu, co vyvolalo slušnou vlnu kontroverze a Týden kávy poněkud degradovalo. Kavárny mezi sebou totiž soutěžily. Hodnotili je členové Kávové komory České republiky a po zveřejnění výsledků dost pochybuju o jejich kompetencích ve vztahu ke kávě a ke kavárnám. Posuďte sami pořadí (bar na prvním místě?!). Jasně, jak se mi která kavárna líbí a jak mi které kafe chutná je do značné míry subjektivní. Taky chápu rozhodnutí nesvěřit hodnocení někomu z Brna. Ale se systémem hodnocení, který byl zveřejněn až po skončení Týdne kávy, prostě souhlasit nemůžu. V prvním kole byla kritéria vybrána dobře (odbornost baristy - espresso a cappuccino, pořádek, toalety, servis, dojem z návštěvy - doporučení přátelům). Podle bodů pak postoupilo 10 kaváren do finále. Tam mělo ale espresso a cappuccino váhu pouze 25 %, zatímco zbývajících 75 % záleželo na něčem, co členové poroty nazývají "drive". V diskuzi na facebookové stránce Týdne kávy se to pan Michal Štrudl snažil vysvětlit, ale moc se mu nejen podle mě nedařilo.

V Rotor baru, který se v soutěži umístil na prvním místě, jsem ještě nebyl, ale po Týdnu kávy se tam samozřejmě chystám (stejně jako do dalších zatím nenavštívených podniků, které se umístili v první desítce). V první desítce mi velmi citelně chybí Café Mitte a Coffee fusion, kde se pečlivě zabývají výběrovou kávou. Doufejme, že se uskuteční i Týden kávy Brno 2012, ale že organizátoři přehodnotí systém soutěže kaváren.

Káva a cyklistika?

Ano! Jmenuje se to tady Na kKafe na kole! a už z názvu je lehké odvodit, že si tu budete moct přečíst o kafi a o kolech. Tématem "kafe" myslím hlavně kavárny, výběrovou kávu, alternativní způsoby přípravy a tématem "kola" především městskou cyklistiku. A protože velkou část času trávím v moravské metropoli, texty se většinou budou týkat Brna. Občas to samozřejmě bude o něčem jiném a odjinud. Důraz se pokusím klást i na fotografický doprovod textů. Pro začátek by to stačilo a teď vzhůru na první článek...