Mistrovství baristů České republiky 2013

Od 24. do 26. března se v pražském (überposh) hotelu Boscolo konalo Mistrovství baristů České republiky 2013 a já vám s potěšením mohu oznámit, že jsem vyhrál kategorii Coffee in Good Spirits (tedy káva s alkoholem, dále CiGS).

Celkem byly vyhlášeny tři kategorie. Barista roku byl rozdělen na dvě kola (semifinále, ze kterého šest nejlepších postoupilo do finále), soutěžící měli 15 minut na přípravu, 15 minut na samotnou prezentaci a 15 minut na úklid. Kategorie Latté Art spočívá v tom, že soutěžící donese fotky svých latté obrázků a pak se je v časovém limitu snaží co nejlépe napodobit. V kategorii CiGS byla předepsaná irská káva a libovolný nápoj obsahující kávu a alkohol, soutěžící má 5 minut na přípravu a 8 minut na prezentaci.

Barista roku měl letos velmi vysokou úroveň, více si můžete přečíst třeba tady. Já napíšu čistě o CiGS (což je trochu upozaděná kategorie, nejsou z ní ani fotky, ani videa, ani o ní nikdo nepíše). Už dřív jsem přemýšlel, že bych se Mistrovství baristů zúčastnil, ale v kategorii Brewers Cup (alternativní způsoby přípravy kávy). Brewers Cup ale (zatím) nebyl vyhlášen, takže po posledním Smackdownu jsem se rozhodl pro CiGS.

Rozhodl jsem se použít svoji Brazilskou kávu (dost lidí ji pochválilo, takže asi opravdu funguje) a přemýšlel jsem o druhém (studeném) nápoji. CiGS má totiž také dvě kola, v prvním se vaří teplý a studený nápoj, ve finále se vaří irská káva a libovolný nápoj a pořadatel národního kola může vybrat obě kola, nebo se rozhodnout jen pro jedno. Nakonec se soutěžilo podle pravidel finále, takže jsem začal trénovat irskou kávu.

Naše kategorie soutěžila jako poslední (dokonce i po finále Baristy roku) a já jsem šel na řadu jako poslední ze všech. Ale na místě jsem musel být už brzo ráno, abych si nastavil a vyzkoušel mlýnek. Takže si asi dokážete představit, jak jsem byl celý den nervózní (hodně). Nakonec nás v naší kategorii soutěžilo jen pět (místo přihlášených sedmi, dva soutěžící to vzdali ještě před soutěží). Za Brno tam byl ještě druhý Michal z Coffee Fusion (Michal Kocman soutěžil v Latté Artu), jinak pokud vím samí Pražáci.

Nejdřív jsem měl pět minut na přípravu. Ačkoliv při tréningu to šlo hladce, naostro jsem všechno nestihnul, takže jsem některé věci musel dělat při soutěžním čase. Po přípravě jsem čekal na příchod poroty. Očekával jsem, že v tu chvíli budu nejvíc nervózní, ale docela jsem se uklidnil a připravil se na vystoupení. I když to tak nevypadá, osm minut je strašně málo času, když chcete připravit dvě irské a dvě vlastní kávy. V senzorické porotě totiž sedí dva rozhodčí, takže nápoje se připravují po dvou. Dále soutěžícího kontroluje hlavní a technický rozhodčí, natáčí ho kamera (aby se obraz mohl promítat na plátno, aby ze soutěže něco měli i diváci) a pozoruje ho asi šedesát lidí v publiku. A člověk musí by měl mluvit anglicky. Takže celkem tlak, ale kupodivu jsem byl vyrovnanější než na Smackdownu. Mimochodem, rozhodčí byli skvělý, například World Barista Champion z roku 2009 Gwilym Davies nebo Petra Veselá.

Minulý rok jsem sledoval přenosy z World Barista Championship, takže jsem věděl, jak má vystoupení přibližně vypadat. Hodnotí se úplně všechno (samozřejmě chuť, vzhled nápoje, vystupování baristy, servis, technická stránka přípravy, hygiena, originalita). Barista by měl porotě vysvětlit, co od nápoje očekává a porota pak hodnotí, jak se mu toto očekávání povedlo naplnit. Začal jsem irskou kávou, použil jsem bio třtinový cukr, irskou whiskey Wild Geese Classic Blend, kávu Nicaragua Maracaturra Natural praženou v Doubleshotu (připravenou na hariu V60) a jemně našlehanou smetanu (v shakeru s ledem). (Mimochodem, dva soutěžící přešlehali smetanu, takže na irskou kávu dávali šlehačku, která tam nepatří. Takže jsem si na to dal pozor a ušlehal krásně jemný krém.) Můj koncept byl založený na modifikaci irské kávy. Rozhodčím jsem připravil klasickou irskou kávu a pak svoji novou verzi, která vypadá stejně stejně a pije se stejně (příjemný zážitek kdy člověk nejdříve ochutná studenou a sladkou smetanu a hned potom horkou kávu s alkoholem), ale chutná jinak.

Použil jsem domácí zázvorový sirup s medem a citronem, brazilskou pálenku z cukrové třtiny Cachaça, kávu Nicaragua Bourbon Natural (opět Doubleshot a V60) a jemně našlehanou smetanu. Pro rozhodčí jsem měl kartičky s doplňujícími informacemi o jednotlivých složkách nápoje. Prezentace se mi celkem povedla, řekl jsem většinu věcí, které jsem říct chtěl. Samotné vaření kávy také a i servis byl celkem fajn. Na všech čtyřech kávách se mi povedl krásně ostrý řez mezi smetanou a kávou. Přesáhnul jsem časový limit o 44 vteřin (takže jsem měl 22 trestných bodů, po dvou minutách navíc už je diskvalifikace, ale i tak jsem měl nejrychlejší čas). A nakonec jsem vyhrál. Přiznám se, že jsem nedřív cítil velkou úlevu a zodpovědnost, protože výhra v národním kole znamená postup na mistrovství světa. Ale postupně jsem z toho měl i radost.

Všem, kteří mě podporovali, bych touto cestou rád poděkoval. A že vás není málo!

A ještě jedna zatím neoficiální informace na závěr, pravděpodobně někdy v dubnu bude vyhlášeno i Mistrovství v kategoriích Brewers Cup a Cup Tasting, takže se tam určitě uvidíme.

Ultimate Coffee Smackdown: sedm statečných vařilo kávu s alkoholem

Je fajn se jednou za čas setkat se starými známými, poznat nové, popovídat si o kávě a trochu si u toho zasoutěžit. Rozvíjet brněnskou kávovou scénu a kávovou kulturu obecně. A přesně to se povedlo na třetím Ultimate Coffee Smackdownu, který se konal v pátek 1. března v café Mitte.

Nakonec se přihlásilo 7 soutěžících, poslední odvážlivec Jan dokonce jen 3 minuty před začátkem soutěže. A to už je slušná odvaha. Diváků přišlo tolik, že se do miniaturního prostoru kavárny opět skoro nevešli. Tématem soutěže byla káva s alkoholem a povolené bylo i použití espressa. Soutěžící měl připravit tři nápoje pro porotu a jeden pro diváky. Doporučený čas byl 15 minut, jinak žádná pravidla. V porotě seděla Martina z Encounteru, Michal z Coffee Fusion a Jamal.

Já jsem soutěžil jako čtvrtý v pořadí a před svým vystoupením jsem byl hodně nervózní, takže jsem ani pořádně neochutnal nápoje ostatních. Když jsem skončil, byl jsem zase hodně zklamaný, protože z mého pohledu se mi nepovedla spousta věcí. Takže se předem omlouvám za stručnost a nepřesnosti, neúčastnil jsem se jako blogger, ale jako soutěžící. (Klidně mě doplňte v komentářích.)

První soutěžila Hana (baristka v Mitte), použila espresso ledovou filtrovanou Rwandu (díky za opravu) a aloe vera. Škoda, že svůj nápoj nedokázala lépe prodat, ale nakonec se umístila druhá, což je skvělé. Druhý soutěžící Jan se přihlásil tři minuty před začátkem naprosto bez přípravy. Kávu i alkohol si vybral až na místě. Použil tuším filtrovanou Burundi (nevychytal nastavení mlýnku, takže filtrace trvala jen asi minutu) v kombinaci s ořechovkou. Porotě to moc nechutnalo a umístil se na sedmém místě.

Jako třetí šel za bar Milan, který už je (nejen) v Mitte jako doma. Vím, že použil vacuum pot a čerstvou pomerančovou šťávu, ale v tu dobu už jsem se připravoval na svoje vystoupení, o kterém podrobněji napíšu níže. Milan skončil celkově šestý. Po mě nastoupila Mirka (dřív pracovala v Krmítku), která měla moc pěknou a komunikativní prezentaci. Uvařila espresso kombinované s absinthem a chutnalo to překvapivě dobře (jak jsme se shodli s ostatními, když přijdete pozdě na večírek a potřebujete dohnat ostatní, dvojité espresso s absinthem je ta správná volba). O absinthu jsem do svého nápoje také uvažoval, ale přišlo mi, že se ke kávě moc nehodí. Mirka mě ale přesvědčila o opaku a skončila třetí.

Šestý v pořadí soutěžil Michal (barista v Mitte). Jako základ použil espresso doplněné mléčnou pěnou, amarettem a hořkou čokoládou. Měl krásně profesionální prezentaci a jeho nápoj byl hodně sladký a chuťově přístupný. Porota mu ale vytkla, že to je italská klasika a nakonce skončil pátý. Jako poslední soutěžil další Michal (barista v Coffee Fusion) a měl rozhodně nejdelší vystoupení. Ale podle mě se vyplatilo počkat, protože Michal si vybral opravdu náročný způsob přípravy. Ve vacuum potu nejdřív vylouhoval lesní plody, potom nechal vodu klesnout do spodní baňky, ovoce vyndal, nechal vodu stoupnout, přidal kávu, med a rum. Byl z toho krásně svěží nápoj, ve kterém se mísila chuť lesních plodů (lehká kyselost) a kávy (El Salvador), ale trochu se ztrácela chuť alkoholu. Porota to ohodnotila čtvrtým místem.

Tak a teď můj nápoj a vystoupení. Připravoval jsem se (vzhledem ke svým omezeným časovým možnostem) celkem poctivě. Od začátku jsem věděl, že bych chtěl použít zázvorový sirup (který si sám vyrobím) a brazilskou pálenku Cachaça. Výroba sirupu byla docela náročná, ale nakonec jsem ho vyladil tak, aby se do nápoje hodil. Původní záměr byl vyšlehat sirup, pálenku a smetnu do pěny a tu zkombinovat s filtrovanou kávou (tu jsem chtěl také použít od začátku, protože V60 je moje oblíbená metoda a jsem si v ní asi nejjistější). Pak mě ale napadlo udělat z toho variaci na irskou kávu, jen místo třtinového cukru použít sirup a místo whisky pálenku. Při testování to všem chutnalo. Kombinace jemně našlehané, studené smetany a teplého kafe obohaceného o alkohol prostě funguje. A navíc to dobře vypadá, protože tmavý spodek a světlá vrstva smetany zůstanou oddělené (opravdu to budí dojem piva Guinness, pokud se vám tedy povede nalévání smetany, ehm). Pojmenoval jsem to Brazilská káva, i když jsem nakonec jako kávovou složku použil Nicaraguu Natural Bourbon od Doubleshot.cz.

Jak už jsem psal, nervózní jsem byl hodně, ostatně jako vždycky, když mám vystupovat před větším množstvím lidí. Také nebylo moc času na přípravu prostoru za barem, což mě trochu rozhodilo. Takže začátek hodně špatný, ale jakmile jsem se dostal ke kávě, vrátil jsem se do své připravené rutiny a byl jsem si jistější tím, co dělám. Pak přišel klíčový moment nalévání smetany. U prvních dvou sklenic to vyšlo výborně, ale u třetí a čtvrté se vrstvy trochu spojily a navíc část smetany vytekla na zadní strany sklenic. Takže ještě potupné utírání sklenic a mohl jsem servírovat.

Druhá polovina byla rozhodně lepší, než první, ale rozmrzelost z pokaženého začátku zůstala, takže při odchodu jsem se radši ani nedíval, jak se porota tváří. K mému překvapení mi ale dost lidí řeklo, že sice byla vidět nervozita, ale zároveň to vypadalo celkem profesionálně a hlavně jim moc chutnal nápoj. Když jsem viděl vystoupení Michala z Mitte a ochutnal nápoj Michala z Coffee Fusion, říkal jsem si, že pravděpodobně jeden z nich vyhraje.

Jako první byla vyhlášena cena publika a kupodivu nejvíc lidí hlasovalo pro mě (asi jsem pozval nejvíc kamarádů, díky za podporu). Potom se vyhlašovalo celkové pořadí a Jamal byl na soutěžící celkem přísný, ale zároveň to byla výborná zpětná vazba. Stále jsem čekal, že se ozve moje jméno, ale nakonec jsem ke svému velkému překvapení (opravdu) vyhrál. (Nejvíc mě potěšilo doporučení poroty, abych to zkusil i na Mistrovství baristů České republiky, takže do toho asi půjdu. Nevíte někdo, jestli se bude v Česku pořádat i Brewers' Cup?)

Café Mitte a hlavně Lindě patří velký dík za uspořádání, Máje za moderování, porotě za soudcování a divákům za to, že přišli, ochutnávali a fandili. Já jsem si to (i s tou nervozitou) užil výborně a těším se na další Smackdown.